Aosta - zimák otřesně daleko

Když jsem Petrovi vyráběla mapu všech zimáků, které ho v sezoně 2026/2027 asi čekají, bo tady není nic jisté, vypadalo to docela nevinně. Většina teček se držela někde kolem Zolda, sem tam nějaká trochu dál.

A pak je tam Aosta.

Ta šílenost úplně vlevo, kterou jsem na mapě pro jistotu ještě zakroužkovala růžově.

A přesně tam se dnes Petr vydal.

Vyrazil brzy ráno, vybaven perníkem, houskami, blůmami, protože z našeho Zolda je to výprava skoro přes celou severní Itálii. Aosta leží úplně na západě země, v údolí obklopeném Alpami, kousek od francouzských hranic. Už fotky z příjezdu vypadají, jako by člověk jel někam úplně jinam – široké údolí a za městem hory, na kterých se ještě drží sníh.

Cílem samozřejmě nebylo město, ale zimák.

Tentokrát Palaghiaccio di Aosta, kterému se tady říká také Patinoire d'Aoste. Zimák funguje už od roku 1985, má ledovou plochu 60 × 30 metrů a tribuny přibližně pro 1 175 diváků. Nehraje se tu jen hokej, ale konají se tu také závody v short tracku a krasobruslení.

A hlavně – mají tam bar. Pořádný bar přímo na zimáku, s občerstvením, sudy místo stolků a hokejovými šálami nad hlavou.

Samotný zimák zvenku rozhodně nejde přehlédnout. Černo-bílá fasáda vypadá trochu jako obří maskáč a nad vchodem je velký nápis PATINOIRE d'AOSTE. Uvnitř už je to klasika – led, tribuny, hokej a všude kolem Hockey Club Aosta.

A právě proti Aostě dnes přijelo hrát Petrovo Zoldo U16. Tak snad nedostanou za uši, tak jako já na parkovišti u Rifugio Staulanza.

Až si příště budeme říkat, že je to někam daleko, stačí se podívat úplně doleva.

Tam je Aosta.

Tak jo, zimák fakt v paďousích...