Naše zápisky

1. Na místním dřevěném webu jsme se dozvěděli, že od 23. 10. nemáme pít nepřevařenou vodu kvůli mikrobiálnímu znečištění.

Dnes jsme se vypravili na už dříve vyhlídnutou horskou chatu za Staulanzou – Rifugio Città di Fiume. Věděli jsme, že bude zavřená, ale taky že tam mají být nádherný výhledy. No, kde tady ne.

Další zimák, kam Petra zavedl hokej. Tentokrát Raiffeisen Arena v Caldaru (německy Kaltern) v Jižním Tyrolsku, přibližně 120 km autem od našeho Zolda.

Petr měl v sobotu volno, tak jsme vyrazili k Lago di Barcis. Je to jezero asi hodinu a kousek od nás, směrem na Claut.

Dneska ráno jsme s Petrem dělali nějaký naprostý kraviny se sýrem. Takový to: "Co děláš? Proč padáš? Za trest tě sežeru!" No trapný, ale tlemili jsme se.

22. srpna jsme se vynervovaní, teda hlavně já, vypravili vstříc neznámu, vstříc dobrodružství.

V neděli jsme si s Petrem dali sraz přímo u přehrady Vajont, o které už jsem psala. Já přijela autem, Petra tam vysadili cestou ze zápasu v Clautu.

Petr odjížděl až kolem třetí odpoledne, tak jsme vyrazili autem do nedalekého Pecolu, kde víme, že je kabinová lanovka a taky nejbližší lyžovačka. Omrkneme, kde budeme v zimě stříhat kristiánky.

Po několika dnech plánování, nakupování, rozepisování postupů, řešení převozu a kuchtění to přišlo. Dlouho avizovaná (a poslední!) oslava Petrových narozenin.

Petr dnes naprosto vzácně neměl žádný trénink ani zápas, takže jsme po dopolední práci vyrazili – tentokrát autem, na lenochy – do vedlejší části Zolda, do Dontu.