Chléb zvaný Dášeňka

Tak jo, tohle byla velká patlanice…
Proč Dášeňka? No, ta byla po narození jen takové bílé nic. Tohle je po narození takové bílé velké něco. A jeho příprava taky byla něco.

V originále je to chléb Mantovana – chléb s olivovým olejem. Dopředu upozorňuji, že příprava a pečení trvají skoro osm hodin. No, to fakt nedávám, takže jsem celý proces trochu zkrátila. A možná právě díky tomu vznikla uvnitř kapsa, asi na mobil…

Co potřebuješ:

2 lžičky sušeného droždí

2 šálky vlažné vody

¼ lžičky cukru

5 šálků mouky

2 lžičky soli

1 lžíci oliváče

V originále ještě potřebuješ pekařský kámen, pekařskou sázecí lopatu o rozměrech 40 × 35 centimetrů a další nezbytnosti. Já to vezmu zjednodušeně, protože podle původního receptu si s tím těstem máš snad i povídat.

V míse rozmíchej droždí, cukr a ¼ šálku vlažné vody. Potom přidej 2 šálky mouky a ¾ šálku vody. Já to samozřejmě všechno sypu do mixéru – proto jsem ho přece brala. Promíchej, přikryj mokrou utěrkou a nech tři hodiny kynout.

Já hodinu. Nestíhám a na tohle nemám nerva.

Potom přidej zbývající 3 šálky mouky, 1 šálek vody, sůl a olivový olej. Znovu promíchej a můžeš si s ním chvíli povídat.

Těsto má kynout další tři hodiny.

Moje kynulo hodinu a půl.

Troubu rozehřej na 230 stupňů. Těsto by mělo zvětšit objem zhruba na dvojnásobek. Pak ho máš uhodit a vytvořit dva podlouhlé bochníky.

To nešlo.

Takže jsem ho dala, respektive vlila, do dortové formy, protože nic jiného tu nemám. Tam dalších asi 40 minut relaxovalo.

Pak jsem ho popatlala vodou a pekla 12 minut při 230 stupních. Potom jsem teplotu stáhla na 190 stupňů a dopékala dalších 45 minut.

Vzniklo něco jako Dášeňka. Velké bílé něco.

Chvíli to vypadalo, že ho věnuju památce diskaře Imricha Bugára, ale nakonec dobrý. Český chleba to není, ale bílý chleba ano a je docela chutný. Jen ta patlanice byla brut veliká. Zase jsem ho po dvou porcích zmrazila, ráno ho vyndám, šoupnu do trouby zhruba na 10 minut. A máš zásobu a nemusíš nic řešit. To fakt funguje parádně.