Dvojky...

22. srpna jsme se vynervovaní, teda hlavně já, vypravili vstříc neznámu, vstříc dobrodružství.

Jojo, už jsou to dva měsíce, co bydlíme v Itálii, v našem mrňavém Zoldu. Strašně to uteklo. Zažili jsme hromadu věcí, poznali nové lidi, zvyklosti… Většinu času jsme spolu, ve dvou. Ani jednou jsme nezalitovali. Jen se nám stýská po rodinách a kamarádech.

A PROTOŽE VÁM CHYBÍME, TAK SNAD UŽ JSTE NA CESTĚ ZA NÁMI!!! :-)

Tak jsme si dnes zavzpomínali na začátky a pojali den v duchu dvojek. Vždyť 22. to všechno začalo. Vstali jsme a pohledem z kuchyňského okna zjistili, že na vrcholcích dnes napadl první sníh. To máme asi k výročí.

Dopoledne, ano, opravdu dopoledne, jsme si dali na oslavu dva panáky a pak vyrazili na takovou delší prochajdu. Spodem přes zimák, kde jsme vyzvedli dokumenty k mé stále nevyřízené rezidenci a následnému zdravotnímu pojištění.

Ale dnes, po třech týdnech, konečně dorazila kartička s codice fiscale. To je posun! Doufám, že to zdravotko do konce roku 2026 budu mít. To jsou ještě dva měsíce, tak snad to s italskými termíny stihnu.

Pak jsme pokračovali mým oblíbeným okruhem přes Bragarezu, Casal a zpátky k nám.

Po cestě jsme viděli dva mloky. Fakt krásný zvířátka! Kdyby nebyli jedovatí, tak si je pohladím jako Afíčka. A ty jejich varovný žlutý skvrny jsou neskutečný. Predátoři se musejí třást strachy! Každý mlok měl trochu jiné rozmístění skvrn, takže se dají od sebe rozeznat.

A štěstí jsme pravděpodobně měli proto, že včera dost lilo. To mají mloci rádi. Stejně jako v Čechách jsou i tady mloci chránění.

Nic jiného se s číslem dvě neudálo. Jen se nám to hodilo jako důvod dát si dva panáky. :-D

Tak jo, večer si taky dáme dva, ať má to výročí grády…