Locuste

Při posledním nákupu jsem se stavila v jednom zverimexu a zjišťovala možnost koupě živých sarančat. Nepochodila jsem. Tak jsem včera sedla k internetu a začala lovit. Našla jsem nějaké hobby zoo v Bellunu, ale jinak samé dálky. Rozeslala jsem tedy maily, jenže v žádné odpovědi bohužel nebylo, že by mi mohli pravidelně garantovat živá sarančata, ani cvrčky.

Pak jsem za pomoci Ejáj zjistila, že tu funguje rozvážka živých sarančat od několika společností. Vybrala jsem INEF. Je to jak Rohlík, takže to zvládnu, v tom jsem přebornice. Naházela jsem do košíku 50 sarančat a najednou mě zastavilo vyplňování údajů, protože stále nemám codice fiscale – italské identifikační číslo fyzické osoby. Bo to je Titovina…

Balíček Titovina už teď obsahuje: připojení, smlouvu o ubytování, potvrzení, že bydlím v klubovém bytě, s tím související codice fiscale a zdravotní pojištění. Snad to do roka dáme dohromady.

Naštěstí z INEF komunikovali skvěle i přes WhatsApp a nakonec jsme to vyřešili mým českým rodným číslem. Další pitomina byla platba. V PayPalu jsem měla uloženou jen kartu, kterou jsem musela před týdnem zablokovat kvůli podvodné zprávě, a novou ještě fyzicky nemám. A když nemáš fyzickou kartu, nemáš její číslo. Takže jsem nakonec zaplatila bankovním převodem jako zahraniční platbu. Tedy, abych se zase moc nevytahovala – za pomoci Ejáj a asi dvaceti screenshotů.

Pokud tohle všechno vyjde a v pondělí dorazí 50 živých sarančat – mimochodem i s dopravou a tepelně chráněným boxem levněji než na Zličíně –, budu mít jejich přísun vyřešený i na zimu. 

Hlavně, že prdloušek je v pohodě, ví, že mu zatím nachytám kobylky.

Tak jo, to by bylo fakt bájo…