Oběd se Sagarem

Měli jsme první návštěvu! Stavil se za námi náš spolužák z gymplu Sagar.

Při čekání na něj jsme si všimli, že místní ajťák/administrátor právě aktualizuje web – dřevěnou nástěnku na náměstí, o které jsem psala minule. Akorát na ni vkládal čerstvé informace. Dokonce jsem ho vyfotila přímo při administraci! Tak uvidíme, co nám na web nahrál a co se bude dít v příštích dnech.

Když Sagar dorazil, vzali jsme ho do restaurace L'Insonnia.

L'Insonnia je taková zoldská záležitost. Rodinnou restauraci založili na konci šedesátých let Beniamino "Nino" Meneghetti s manželkou Carlou a jejich rodinný příběh je docela neuvěřitelný. Měli sedm synů – a všech sedm hrálo hokej. Mezi nimi byl i Tito Meneghetti, kterého známe z místního hokejového klubu. Jeho bratři dodnes L'Insonnii vedou, takže se tady místní kuchyně a zoldský hokej potkávají už několik desítek let.

Nedostaneš žádný jídelák. Mají prostě denní menu a tím to hasne. Sedneš si a už před tebe hustěj jedno jídlo za druhým.

My jsme dnes dostali celozrnnou polentu se spezzatinem, něčím jako náš guláš, potom pastin, což je takový místní masový karbanátek, fazole s cibulí, opečený místní sýr, musetto – něco mezi hodně masovou klobásou a naší tlačenkou – a zelný salát. K tomu samozřejmě láhev červeného a džbán vody.

Všeho si můžeš přidávat prakticky donekonečna. Pak tě dorazí jablečným koláčem.

Na závěr přijde káva, horká a v malém panáku. A pokud chceš, rovnou ti ji ještě "vylepší" grappou – caffè corretto.

Žádná načančaná gastronomie, ale poctivá zoldská horská kuchyně, rodinná tradice a hlavně zážitek sám o sobě.

Nacpali jsme se, popili, pokecali a jeli zpátky do bytu. Já učit online a kluci si po o trochu chrupnout.

Což je docela vtipné, protože L'Insonnia znamená Nespavost.

Mimochodem, už jsem psala Titovi, jak ten název vznikl. Až to z něj vymámím, napíšu o tom.

Pak už se Sagar rozloučil a Petr odjel na trénink.

Bylo to moc fajn.

Tak jo, díky, Sagi…