Operace Afi

Dalším červíkem – tedy spíš megačervem – bylo stěhování našeho mazlíčka Afíka. Když to píšu, zrovna hází bobek z kytky na lednici, čímž nám zřejmě naznačuje, že mu je nějaké stěhování úplně u…

Co všechno mi létalo hlavou? Jak ho převezeme? Jaké mu tam pořídíme terárium? Co rosení, svícení a sarančata? A co jeho pobyt mimo terárium? Afík je sice terarijní zvíře, ale většinu dne tráví volně v bytě, takže přestěhovat nestačí jen jeho. Musíme s ním přestěhovat v podstatě celý jeho životní styl.

Prošla jsem milion webů a samozřejmě strávila x hodin s AI, až jsem se dopátrala k – doufám – tomu nejjednoduššímu řešení, které bude zároveň vyhovovat i Afíkovi.

Terária jsou poměrně drahá záležitost, takže koupi nového v Itálii jsme zavrhli. V IKEA jsme ale narazili na kovovou skříňku s děrovanými boky. Po dlouhém přeměřování, přemýšlení a zvažování všech možných variant jsme ji nakonec koupili.

Lampičku jsme původně plánovali odmontovat ze současného terária i s časovačem. Po opravdu dlouhém snažení jsme ale zjistili, že je to zřejmě nemožné. Petrův stav totálního vynervení a hrozba, že celé terárium rozšvihá na mikročástice, mě nakonec přiměly objednat novou lampičku s kovovým klipem.

Zbytek doladíme až v Zoldu. Tedy snad, protože o našem budoucím bytě stále nevíme prakticky nic.

Ale mazlíček je mazlíček. Jede prostě s námi.

Tak jo, teď už jen zjistit, jak se italsky řekne saranče…