Poprvé spolu na proseccu...konečně

Hurááá! Dnes konečně přijel Petr trochu dřív, tak jsem mu šla naproti k zimáku a pak jsme si poprvé dali spolu "prosečko". 

Jo a! Komunikovala jsem v italštině! Sláva, konečně se mi pár těch naučených vět hodilo.  I když musím přiznat, že zrovna dneska jsem si poctivě (naštěstí ještě doma) chystala větičku "Posso pagare, per favore?" – Můžu zaplatit, prosím?

No. A místo toho jsem řekla "Posso pregare, per favore?"

Takže jsem se vlastně místo placení zeptala, jestli se můžu pomodlit. To by asi koukali :-D  Ale jinak dobrý! Rozuměli jsme si a já mám radost, že ze mě konečně vypadlo i něco jiného než buongiorno a grazie.

Doma polentička s kuřetem. Petr chystá tréninky a já – jak jinak – opět u počítače. Dnes jsem výlet vynechala a pracovala.

Ale těším se na zítra. Pojedu s Petrem a "hokejkama" na celodenní trénink do Clautu. Takže budu fotit, koukat kolem sebe a poslouchat italštinu ostošest. Tentokrát bude příspěvek hokejový!

Tak jo, zítra si zabruslíme...